| Přístup |
| 1. Letadlem: Nejbližší letiště je Trondheim Værnes (TRD). Odtud je to do Flatangeru asi 3 hodiny jízdy autem. 2. Autem z Trondheimu: Vezmi si auto (nejlépe pronájem na letišti). Jeď po E6 směrem na Steinkjer. U Steinkjeru odboč na západ po silnici Rv17 a pokračuj na Laukstad. Odtud sleduj značení na Flatanger, konkrétně vesnici Lauvsnes (hlavní centrum oblasti). Hanshelleren se nachází poblíž Strøm farmy. Z parkoviště jděte po silnici na západ a sledujte sloupky s červeně natřenými vršky. Po vaší levé straně vede stezka mezi poli. Stezka se zhruba v polovině cesty rozděluje na dvě části. Levá vede do dolní jeskyně a pravá do horní jeskyně. Držte se stezky, nechoďte přes pole! Více informací naleznete na mapě a GPS trackerech.. |
| Popis oblasti |
 Kvalita oblasti:  Souostroví Flatanger v oblasti Trøndelag v Norsku nabízí opravdu dechberoucí krajinu a úžasnou divokou přírodu. Najdeš tu spoustu ledovcem vytvarovaných skalních stěn a jeskyní s prvotřídní skálou – schovaných mezi fjordy a ostrůvky. Nejznámější sektor je bez debat Hanshelleren – obří jeskyně ve svahu, která hostí některé z nejtěžších sportovních cest na světě. Právě tady vylezl Adam Ondra první cestu obtížnosti 9b+ (Change) a později i první 9c (Silence). Kromě extrémních prásků jsou tu i spousty lehčích cest s perfektní skálou – v klase od 4 až po 9c. A co je super – všechny cesty jsou 100% přírodní. Žádné lepidlo, žádné tesané chyty. Za posledních 15 let se z téhle dříve neznámé jeskyně stalo jedno z nejslavnějších lezeckých míst na světě. A velký dík za to patří právě Adamovi. Flatanger už není tak odlehlý, jak býval. Nejbližší letiště (Værnes) je 3 hodiny autem a přímo u jeskyně je levný kemp (Climb Flatanger) – nebo spousta dalších možností ubytování v okolí. Díky oslabení norské koruny je navíc cestování a pobyt v Norsku o něco dostupnější. Sezóna je hlavně v teplejší polovině roku (duben–říjen), takže ideál, když už je jinde v Evropě moc horko. Jeskyně sama o sobě je víceméně odolná proti dešti a boční stěny rychle osychají, takže se dá lézt skoro pořád – dokonce i ve dnech, kdy by člověk normálně radši zůstal doma. Jediné malé mínus v létě? Komáři. Když je jaro teplé a vlhké, můžou být v půlce června až začátku srpna fakt otravní. Někdy si jich ani nevšimneš, jindy je to doslova noční můra pro jističe za bezvětří a pod mrakem. Takže v tomhle období si radši přibal repelent. Historie Dlouho se šuškalo o obřích jeskyních ve Flatangeru, ale první horolezci sem dorazili až v půlce devadesátek. Zajímavostí je, že autoři průvodce měli prapředky, co tu kdysi vedli místní krám – ale nikoho by tenkrát nenapadlo, že se z místních jeskyní jednou stane světová lezecká Mekkka. V roce 1995 se sem vydala čtveřice lezců z Trondheimu – Pål Benum Reiten, Eivind Bakken, Pål Høyem a Erik Aalde – prozkoumat nové možné sektory. Po celodenním lezení už byli celkem vyřízení, ale stejně jeli hledat dál. A právě večer, v šeru, před nimi vyvstala ta obří jeskyně. Sjeli po šotolině k farmě Strøm a Pål nakonec ostatní přemluvil, ať se jdou podívat blíž. Nechtěl se vrátit s prázdnou, tak si vzal lezecký cajk a čistým onsightem vylezl první cestu – *Kakestykket* (7a). A hned tu noc začal navrtávat další. Na jaře se vrátil s kamarádem Thomasem Vekvem a spolu s dalšími přáteli odstartovali první fázi osazování cest. Tehdejší cesty se většinou držely pod 30 metrů, zatímco tady jsi mohl mít klidně stometrový masakr. Kvůli výšce a sklonu jeskyně nešlo vrtat shora, takže se muselo lézt nahoru s pomůckami. První cesty se držely spár a stěn po stranách jeskyně – třeba *Banana Ballet* (8c+), kterou později vylezl Ondra. Hlavní část jeskyně tehdy ještě čekala. Místní komunita byla už od začátku ke lezcům fakt přátelská – nabízeli kafe, dobíjení vrtaček, spaní ve stodolách… Jednou dokonce někdo koupil jídlo lezci, který byl švorc. Je důležité si tenhle dobrý vztah udržet. Po úvodní fázi se ve vedlejších stěnách přidávaly nové cesty jako *Eventyrblanding* (7c) nebo *Massih Attack* (8a+), ale hlavní část jeskyně zůstávala spíš neprozkoumaná. To se změnilo v roce 2011, kdy dorazil Runar Carlsen s norským fondem pro osazování cest – a přivezli s sebou hvězdný tým, včetně Daniho Andrady, Laurenta Laporta nebo Magnuse Midtbøho. Cílem bylo posunout norské lezení a možná najít i nejtěžší cestu světa. Vznikl festival s prvovýstupy a závody, kde mimo jiné lezli Midtbø, Pringle i Ondra. Pořád to ale bylo místo mimo hlavní proud. Změnu přinesl až právě Ondra. Když dokončil střední školu, přijel sem na popud svého kameramana Pavlíčka. V té době většina top cest vznikala ve Španělsku, takže výběr Norska byl dost nečekaný. Všechny stávající těžké cesty vylezl na první pokus a pak přelezl projekt Midtbøho – dnes známý jako *Thor's Hammer* (9a). Ale to mu nestačilo. Vyhlédl si nelogickou linii s brutálním startem a v tom samém roce ji vylezl – *Change*, první navržená 9b+ na světě. A Hanshelleren se tím katapultoval do lezecké síně slávy. V roce 2017 přidal ještě *Silence* (9c) – nejtěžší cestu vůbec. Je virtuálně rozdělena nově (podle nového průvodce) na sedm podsektorů: Virtuální rozdělení na podsektory: 1. Hans 2. Kneopatra 3. Flaggermumannen 4. Muy Verdes 5. Nordic Flower 6. Litt pa kanten 7. Footwork  Vybavení:Jištění nýty, bohrháky a smyčky. Lano 80m. Ovšem v centrálním sektoru čím delší tím lepší. Přístup do oblasti je je regulován. Nepřivážejte vrtačky (Dočasně není povoleno vrtání nových cest) , parkujte jen na určených místech, neodhazujte odpadky, používejte kadibudku u jeskyně a držte se značených cest.V jeskyni je přísně zakázáno kempovat. Na malém kopci hned za jeskyní je toaleta, použijte ji prosím, když musíte vykonat svou potřebu.  Kemp bivak:Climb Flatanger – oficiální kemp pro lezce, 10 minut pěšky od jeskyně. Má sprchy, kuchyň, Wi-Fi, a přátelské prostředí. Pokud přijedete autem, zaparkujte na vyhrazeném parkovišti poblíž farmy/kempu a zaplaťte poplatek. Parkování na polích zakázáno! Parkování je zdarma pro ty, kteří se ubytují v kempu Climb Flatanger. Alternativy: chaty, airbnb nebo sruby v okolí (např. ve vesnicích Vik, Storlavika nebo Hasvåg). Úplnost průvodce:  |
