| Přístup |
| Delší (cca 2 km), ale pohodlný přístup je shora z Maxiček. Krátce po zelené značce, pak po výrazné lesní cestě vpravo přes křižovatku U Muničáku až nad hranu svahu padajícího k Labi. Zde po lesní cestě doprava nad S část sektoru. Zdola lze vyrážet např. z malého parkoviště pod lesem ve stoupání silnice do Prostředního Žlebu: vpravo vzhůru lesem, pak po pravém okraji výrazného vykáceného pásu lesa strmě vzhůru až kvěži Trpaslík (J okraj sektoru). Jiné malé parkoviště je v Prostředním Žlebu před kapličkou. Z něj přes louku a lesem (šikmo vlevo vzhůru ke Strážci Prostředního Žlebu), nebo ještě kus dále po silnici, za kapličkou na křižovatce vlevo a před domy po levé straně vzhůru pěšinou podél plotu, nad pozemky pak šikmo vpravo na zelenou značku. Dále svahem přímo ke skalám, nebo zprava po cestě mělkým u'dolím nad sektor ake skalám shora. První dohledání skal je v tomto sektoru náročnější, další pohyb mezi nimi už je celkem přehledný po vrstevnici pod skalami. |
| Popis oblasti |
Kvalita oblasti:  Oblast tvoří asi 800 m dlouhý pás skal nad Prostředním Žlebem od věže Trpaslík na J konci až k Podskalákovi na S straně. Jde o méně význam né, zřídka navštěvované menší věže a masivy. K nejvýznamnějším vrcholům patří Šikmá jehla a Strážce Prostředního Žlebu se Starou cestou z roku 1927 (W. Feigel). Další cestyjsou evidované od 50. let 20. století (K. Krombholz, bratři Weigelové, J. Mlezák, G. Schneider...) V 70. letech byly otevřeny nové vrcholy (Trpaslík, Suk, Podskalák, Jelení věž), v této době tu byli výrazně aktivní Z. a D. Kropáčkovi, kromě nich např. F. Záběhlík. Po roce 2000 zde působí skupina saských lezců okolo Nl. Witteho; konkurují jim místní. Nehasil a J. Paul. Díky nim se počet lezeckých objektů v sektoru zhruba zdvojnásobil. Doporučit lze Strážce u'dolí (Dům lásky), Březňáka, Periferii a Pivní stín. Nejobtížnější výstupy tu jsou v IX. stupni na Pohádkové vyhlídce, Dvojkové a Periferii. Jinak jde spíš o klasické cesty do VII. stupně. Jejich klasifikace může být ovšem tvrdší. Sektorje spíše stin ný (převážně V orientace údolních stěn, většina skal stojí v lese), místy je vlh ký. Stav některých klasických cest se zhoršil (např. dříve hvězdičková Ruleta na Šikmé jehle je dnes v dolní části značně zarostlá a nepříjemná, podobně Náhorní spára na Strážce Prostředního Žlebu). Návštěvu sektoru doporučujeme spíš během sušších období. Trpaslík  Průvodce, mapy navigace: Labské údolí Skvěle zpracovaný dvoudílný průvodce z nakladatelství Hudy sport od autorů Jiřího "Piškota" Chocholouška a Vladislava Nehasila. Jedná se o zásadní dílo v historii průvodců Labského údolí. Průvodce na pravý břeh vyšel v roce 2015 a 450 stranách popisuje 350 masivů a věží a necelé tři tisícovky cest.  Skalní objekty i výstupy jsou nyní řazeny zleva doprava, tedy směrem od Hřenska k Děčínu. Přibližně desetikilometrový pás stěn mezi Hřenskem a Děčínem je pro větší přehlednost rozdělen do 22 podoblastí. Každá z nich je opatřena stručnou úvodní charakteristikou (výtah zní je uveden v hlavičce tohoto průvodce), popisem přístupu, přístupovou mapou a i podrobným plánkem sektoru a nákresem cest. Uvedeny jsou také GPS souřadnice. Vše je doplněno o krásné fotografie napříč celou oblastí. Kletterführer Elbtal Vydání Labské údolí z nakladatelství Gebro. Tento průvodce je také pěkně zpracován, ale není v něm vše a má měkčí klasu.  |