Probíhá údržba. Přesouváme stránky na nový server. Web je dočasně v režimu jen pro čtení — přihlášení, registrace a komentáře budou možné během několika desítek minut. Děkujeme za pochopení.
Z Dolního Žlebu vzhůru okolo restaurace U Kosti na výraznou vrste— vnicovou cestu, která odbočuje z Koňáku doleva a směřuje lesem nad pozemky
a domy Dolního Žlebu dále k Čertově Vodě. Po ní cca 400 m a odbočit doprava
cestou stoupající šikmo do bočního údolí mezi ostroh Jeptišky a Gilotiny. Po
ní zhruba 400 m (v závěru už jde spíš o pěšinu stoupající svahem) až k údolní stěně leptišky. K Orloji ( ] okraj sektoru) po vrstevnicové cestě nad pozemky ještě asi o 500 m dále a pak vzhůru Preidelovou roklí podél potoka a doprava ke skalám.
Popis oblasti
Kvalita oblasti:
Poměrně polulární podoblast zleva Ostroh Jeptišky ohraničuje Preidelova rokle, zprava o něco mělčí údolí
Jánošíkem vlevo a Panenkou. Dominantním vrcholem je věž Jeptiška, úzká skalní věž oknem pod vrcholem, jedna z významných a ikonických věží v Labského údolí. Dalšími významnějšími skalami jsou Jánošik a Kominická stěna.
Věž Jeptiška je velmi významnou stěnou i z historického hlediska. Patří k vůbec prvním zdolaným věžím v Labském údolí. Starou cestu vylezl W. Baudisch v roce 1906 a už 1908 K. Rost přidal Západní cestu. Exponovanou Jižní cestu vylezl A. Herrmann 1924. Čeští lezci na Jeptišce a také Jánošíkovi působili intenzivně od konce 50. let minulého století: K. Krombholz (Děčínská cesta na Jeptišku), bratři Weigelové (Červená spára na Jánošíka), významně se tu zapsal v 60. letech R. Zabilka (Bumerang na Jeptišku, Cesta přátelství a Balistická cesta na Jánošíka). v 70. letech vylezl F. Záběhlík první cesty na masivu Orloj a byla otevřena Prašivá věž, v 80. letech se začalo lézt na Kominické stěně a pak i na dalších masivech v sektoru. Vedle starších klasických cest zde v 80. letech vznikly první výrazné „modernější“ a obtížnější výstupy zásluhou J. Švih nose a M. Krauskopfa (Údolní stěna na jeptišku, Údolní a Přímá Údolní stěna na Jánošíka). Dodnes k nim přibývají další (k nejvýraznějším patří Údolní hrana na Jeptišku), i v nižších obtížnostech (cesty P. Rývy, R. Hese či saských autorů).
Stěny jsou vysoké většinou do 30 metrů, o něco vyšší je údolní strana Jeptišky. Výrazné jižní stěny jsou k dispozici hlavně na Jeptišce a Orloji, jinak převažují stěny orientované na V, popřípadě na S (Dědské hřiště a Kominická stěna, jeptiška, Jánošík). Hlavně v některých místech na Orloji a Dědském hřišti (údolní strana — Apple House) je skála poněkud měkčí a solivá.
Seznam sektorů:
1. Orloj
Průvodce, mapy navigace:
Labské údolí
Skvěle zpracovaný dvoudílný průvodce z nakladatelství Hudy sport od autorů Jiřího "Piškota" Chocholouška a Vladislava Nehasila. Jedná se o zásadní dílo v historii průvodců Labského údolí. Průvodce na pravý břeh vyšel v roce 2015 a 450 stranách popisuje 350 masivů a věží a necelé tři tisícovky cest.
Skalní objekty i výstupy jsou nyní řazeny zleva doprava, tedy směrem od Hřenska k Děčínu. Přibližně desetikilometrový pás stěn mezi Hřenskem a Děčínem je pro větší přehlednost rozdělen do 22 podoblastí. Každá z nich je opatřena stručnou úvodní charakteristikou (výtah zní je uveden v hlavičce tohoto průvodce), popisem přístupu, přístupovou mapou a i podrobným plánkem sektoru a nákresem cest. Uvedeny jsou také GPS souřadnice. Vše je doplněno o krásné fotografie napříč celou oblastí.
Kletterführer Elbtal
Vydání Labské údolí z nakladatelství Gebro. Tento průvodce je také pěkně zpracován, ale není v něm vše a má měkčí klasu.
Registration
Průvodce, mapy navigace: 
