| Přístup |
 Nejlepší přístup vede z tramvajové smyčky Divoká Šárka po asfaltové cestě údolím, nebo od Veleslavína (kde staví nově také metro A). K Dívčímu skoku se dá dostat také pěšinou po louce, k Žabáku od Nebušic.V této oblasti se leze více než sto let, popsáno bylo více než 900 výstupů v údolí, bohužel bez nákresů, tyto směry se nyní dohledávají a u těch hodnotnějších se staré skoby postupně sanují. Na rovinu: ony ty skály z dálky vypadají pěkně na pohled, ale u velké části tehdejších romantických výstupů by jsme v dnešní době hovořili spíše o turistice. V údolí je také velké množství chráněných rostlin, tedy pro lezení dnes využíváme stěny spíše kolmé, nebo převislé a byly znovuobjeveny také některé zajímavé "nové" sektory. Leze se zpravidla po vlastním jištění (vklíněnce, smyčky, frendy). Nově je zpracovaný také průvodce na bouldering, který mapuje výstupy na menší kameny, které snad unikly pozornosti tehdejších horolezců, ke stažení zde: http://www.lezec.cz/fotos/fil18974.pdf |
| Popis oblasti |
| Lezecké terény v Divoké Šárce tvoří okrajové skály v členitém terénu vysoké deset až dvacet metrů, které lze někdy spojit do více délkových linií. Ve vstupní části bývalo po dlouhá léta zakázané lezení, zde je zajímavý především 60m pilíř v levé části (VI) s několika variantami. Nad hospodou se na nejvyšším bodě vypíná skála Dívčí Skok (někdy zvaný Koruna Šárky). Nejpopulárnější výstup na ní je Severozápadní hřeben, který vede od levého úpatí stěny po hřebenu až na vrchol (III). Vpravo od něj kličkuje hladkou stěnou několik variant cesty Červený Kroužek (V) nazvané podle jediného dobrého jištění, které poskytovala zatlučená skoba s masivním kroužkem místo ouška pro zapnutí karabiny. Hned vedle je také druhá nejtěžší sportovní cesta oblasti Bož(s)ká (8-), přes 5 borháků (skoba na vrcholu) a jiné lehké výstupy. Dalšími významnými cestami (více vpravo) jsou např. Jižní Rys (III) a Převis Reprezentantů (VI). Na severní straně (vlevo od hřebenu) najdeme kolmou Křížovou Stěnu (plotnu) se spárami končícími na vrcholové věžičce - Madoně (slanění) a několika pěknými směry v kolmé plotně (7). Mezi touto stěnou a Převisem Reprezentantů (zezadu) je Půlnoční Stěna, kde jsou 2 zajištěné a několik klasických linií. Druhou populární stěnou Divoké Šárky je Žabák (naproti Dvíčímu Skoku, orientovaný na jih, lezení je možné brzy po dešti i celou zimu), který nabízí tří délkové kombinace cest a také slanění ve spodní a horní části. Na něj jsou nejčastěji lezené výstupy nazvané Malá (IV) a Velká Poštolka (V), které končí u borovičky vedle slaňáku a vrcholové knížky. Vedou v pevné skále a dají se dobře odjistit vlastním jištěním. Známá je také Opičí stěnka (V) a v dolní části jsou i další novější směry. Pěkný je i výstup zvaný Gotické okno (VI) ve střední části. Leze se skalním výklenkem, který připomíná okno katedrály, ke štandu nad ním. Další pěkné a hodnotné výstupy jsou ve vrcholové stěně končící slaňovacím řetězem. Třetí nejvíce známou a navštěvovanou stěnou je Brenta (pěšinou od lavičky před hospodou), která má rovněž tři navazující části. Spodní část tvoří velký převis, u kterého je také zatím nejtěžší cesta v celém údolí Stará Hákovačka 8+/9-. Na spodní část navazují další cesty a celý výstup graduje na impozantní Červené Jehle pod vrcholem Brenty, kam se dá dostat rovněž cestou po louce, obdobně jako ke stěně Dívčího Skoku nedaleko. U vrcholu Brenty mezi stromy ční další z několika menších věží (Ostrá věžička) s několika liniemi bez jištění. Jedná se o velmi členitý a rozmanitý lezecký terén v pěkném údolí Šáreckého potoka, v průvodcích je ještě mnoho sektorů (např. Padák - nalevo nad přírodním divadlem, dobře přístupný zhora po louce a Poslední Skála - nad suťovištěm u mlýna). Za zmínku stojí ještě Zedkovy Bloky, které jsou přímo u asfaltové cesty (pamětní deska) nedaleko Žabáku (cesty 5 - 7+). A Čertovy Nohavice, široká věž vlevo mezi stromy pod mlýnem - nabízí několik výstupů a boulderů, na celé věži jsou však jen dvě skoby. U restaurace Dívčí skok je Stěna Sebevrahů, ke které informace nemáme a postupně jsou zde přelézány zajímavé směry (část je velmi lámavá).  Divoká Šárka je tradiční lezecký terén v chráněném území. Nepleťte si skály s umělou stěnou. Bez vklíněnců a smyček se neobejdete, doporučené jsou přilby. V celém údolí je pouze několik kruhů a borháků, na místo starých skob, cesty je nutné si dojistit. V případě horního jištění platí i zde zásada používání vlastních karabin.Přes kruh ani borhák (přímo) se při jištění lano neprovléká! Cesty do šestého stupně obtížnosti zde byly (sto let) a jsou lezeny bez použití magnezia, můžete to také zkusit a uvidíte, že to dokážete i vy. Jak klouže magnezium na buližníku se můžete přesvědčit na často lezených cestách. Pokud používáte v nejtěžších cestách magnezium, očistěte po sobě chyty kartáčkem.Divoká Šárka je přírodní památka, nikoliv horolezecký hřbitov a podléhá ochraně přírody - příslušné kompetence k tomuto území má Magistrát nebo příslušná městská část Prahy. |